citát: "Balet je pro mě vším."

Ohlédnutí za vystoupením Státního mužského baletu ze Sankt Petěrburgu

3. srpna 2007 v 20:51 | lt |  Balet
V první polovině května navštívil poprvé Českou republiku Státní mužský balet Valerije Michajlovského ze Sankt Petěrburgu. Vystoupení se konala ve velkých městech po celé republice: v Pardubicích, v Ostravě, v Brně, v Plzni. Závěrečné představení se uskutečnilo 16. května v Kongresovém centru Praha.
Reklama na Státní mužský balet byla pompézní. Lákala plakáty a upoutávkami na jedinečnou podívanou, ve které tančí muži atletických postav v mušelínových sukénkách a na špičkách. Soubor měl předvést dokonalou taneční techniku a okouzlující styl. Opak byl pravdou. Sólisté nebyli atletických postav a neměli ani slibovanou výšku 180 cm kromě dvou tanečníků.
První část představení nesla název "Muž..." v choreografii Andreje Ivanova z USA. Choreografie byla futuristicky pojatá a velice abstraktní. Jednotlivé ukázky měly představit muže, jaký vlastně je, jeho pozitivní i negativní vlastnosti. Ukázky se skládaly z různých rytmů a stylů od tanga až po breakdance. Již v první části představení se ukázaly různé technické nedokonalosti souboru. Skoky tanečníků nebyly ani lehké, ani vysoké, piruety byly nedotočené s nečistým zakončením.
Největší pozornost upoutala ukázka disco stylu ale spíše než tanečními výkony efektním zpracováním. Jeviště bylo nasvícené ultrafilovým světlem, ve kterém vynikaly bílé kostýmy tanečníků. Chvílemi blikal stroboskop, kterým jsme byli oslněni a nebylo prakticky nic vidět.
Druhá část byla složena z ukázek klasických světových baletů a nesla název "A všechna ta mistrovská díla...":
o Krein, variace Laurencie z baletu "Laurencie" v Ciebukianově choreografii
o Dáma a chuligán od Šostakoviče v choreografii Bojarského
o Pas de deux z Pugniho baletu Esmeralda v choreografii Petipy
o Minkusovo pas de deux z Dona Quijota v choreografii Gorského
o Umírající labuť od Saint-Saënse ve Fokinově choreografii.
Tato část představení byla zajímavější. Duety, ve kterých muži tančili ženské party na špičkách, byly dobře herecky ztvárněné. Tanečníci předvedli například dámu odmítající chuligána nebo s mírnou ironií zatančili pas de deux z Dona Quijota, kdy jsme mohli vidět dobré zvedačky nejen partnerky, ale i partnera. Taneční projev však nebyl technicky přesvědčivý, "baletky" (muži) při fuéttes nepropínali nohy, držení rukou bylo nedokonalé a o ladnosti se nedalo mluvit.
Ke konci představení jsme viděli dvě zdařilé ukázky z baletu Esmeralda a Umírající labuť. Taneční podání Esmeraldy bylo cikánsky vášnivé a neotřelé. Závěr večera zakončila Umírající labuť v podání Michajlovského, který byl skvělý a jeho ztvárnění bylo úplně jiné, než ho známe v ženském provedení. Svým tancem předvedl beznaděj labutě a její boj o život.
Státní mužský balet sliboval předvést něco nového a neotřelého. Soubor Michajlovského však očekávání nesplnil, což potvrdil vlažný potlesk diváků, kteří za drahé vstupné očekávali vynikající taneční výkony.
Lenka Trubačová
květen 2007
Umírající labuť - V. Michajlovskij
Foto:web
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama