citát: "Balet je pro mě vším."

Červen 2008

Vášeň Causy Carmen pohltila Národní divadlo

26. června 2008 v 10:31 | lt
Premiéry nového baletu Causa Carmen se uskutečnily 14. a 15. června v Národním divadle v Praze. Představení nabídlo dílo Santa Says Cut It! dvojice choreografů Uri Ivgiho a Johana Grebena a v druhé části večera světoznámý balet Carmen Matse Eka.
Choreografii Santa Says Cut It! vytvořili Uri Ivgi a Johan Greben speciálně pro pražský soubor, která měla v Národním divadle světovou premiéru. Autoři ztělesňují novou nastupující choreografickou generaci. Pro jejich díla uváděná soubory po celém světě je charakteristická zejména multikulturalita.
Santa Says Cut It! je předehrou Carmen a zároveň její protihrou. Hned, jak zazní perkusní hudba, rozehrají tanečníci dokonalou souhru těl a začnou evokovat divákovu představivost. Nejdříve vystupují jako celek, jejichž vůdcem je "červený" v podání Viktora Konvalinky, který kontrastuje s ostatními tanečníky v černých kostýmech. Viktor Konvalinka nevyniká jen červeným kostýmem, ale především svým výkonem. Jeho tanec se vyznačuje dynamičností, impulzivitou a dokonalou koordinací těla. Také sbor tanečníků vystupuje celistvě v synchronní pohybové souhře. V duetech se z nich pak stávají individuality, jejich těla vzájemně souzní spolu s údernou hudbou založenou na rytmech a bicích nástrojích. Zvláště duety Zuzany Šimákové a Viktora Konvalinky, Pavly Hrubešové a Tomáše Červinky jsou až zneklidňující a vyzařují obrovskou energii. Z duetu Kláry Jelínkové a Jiřího Urbana navíc čiší sexuální náboj. Všichni tanečníci svými těly vyjadřují asociace prostupující celou choreografii - svobodu, individualitu, uniformitu, sexualitu a únik. Scénu dotváří a mění nasvícení jeviště, ostré bílé a červené světlo, či jsou osvětleni pouze účinkující. Do strmé stěny na konci představení zapichují tanečníci dýky, přelézají ji a osvobozují tak sebe sama ze spárů systému. Název díla, který lze volně přeložit jako Santa říká: Prolom to! byl tedy naplněn.
V druhé části večera se divákům představil balet Carmen, který vytvořil Mats Ek v roce 1992 pro svůj tehdejší soubor Cullberg Ballet ve Švédsku. Jako hudbu zvolil autor Ščedrinovu verzi Bizeta, výpravu navrhla Marie - Luise Ekman. Mats Ek patří mezi významné choreografické osobnosti již od konce sedmdesátých let 20. století. Jeho dílo se vyznačuje objevným přístupem ke klasickým dílům a uměním vyprávět příběh.
Taneční provedení Carmen se naposledy objevilo v Národním divadle v roce 1997 v choreografii Alexandera Schneidera-Rossmyho. Autor se snažil přiblížit více k původnímu románu, do děje například vrátil stejně jako Mats Ek často opomíjenou, ale důležitou postavu manžela Carmen. Za mimořádné ztvárnění hlavních tanečních partů z baletu Carmen obdrželi Tereza Podařilová a Petr Zuska za rok 1997 Thálii.
V příběhu tragické lásky v Ekově pojetí dominuje černobílý design - bílé kulisy s černými puntíky nebo černé kulisy s bílými puntíky, v nichž výtvarně vynikají barevné kostýmy postav. Děj Carmen otevírá i uzavírá poprava dona Josého, celý příběh se pak odehrává retrospektivně. Mats Ek nekopíruje děj Bizetovy opery ani Mériméeho románu, ale používá jejich důležité kontury nesoucí děj. Jeho choreografický jazyk je velmi specifický, vyjádřen pomocí symbolů, zkratek a bizarních momentů. Jednotlivé postavy vyjadřují své niterné prožitky a pohnutky pomocí nejmenších gest až po pohyby celého těla. Carmen je v Ekově podání krásná žena s mužskou a svobodomyslnou duší. S doutníkem v ústech a vyzývavými gesty působí až vulgárně. V podání Sylvy Nečasové je Carmen vášnivá, smyslná, nezávislá cikánka, která okouzlí každého muže. Její taneční provedení je stejně ostré jako jemné, vyniká plynulostí, úžasnou ladností a lehkými skoky. Carmen Edity Raušerové je zcela jiná. Její Carmen je chladná, bezcitná, nespoutaná prostopášnice, která se v jemnosti Sylvy Nečasové vytrácí. Po technické stránce není její výkon ale tak ucelený.
Baskického četníka Josého ztvárnil Alexandre Katsapov a Matěj Urban. Přestože pohyby a gesta byly Matsem Ekem přesně dány, pojetí obou interpretů je velmi odlišné. Alexandre Katsapov, zpočátku plachý muž, se mění v zoufale zamilovaného a žárlivého muže, kterému nezbývá než svou lásku Carmen zabít. Josého tančil s naprostou bravurou, v duetech byl sehraný se svou partnerkou Sylvou Nečasovou a v milostném výstupu jejich těla splývala v neobvyklých pozicích. Výkon Matěje Urbana byl po technické stránce přesvědčivý, ale výrazem připomínal spíše nevyzrálého Romea než vášnivou láskou sžíraného Josého.
Další důležitou postavou je mnohoznačná role "M", která je věrnou snoubenkou Michaelou, zároveň La Mére - Matkou, od které se nemůže José stále odpoutat, a La Mort - Smrtí. "M", kterou ztvárnila Zuzana Susová a Nikola Márová, posouvá vpřed veškeré dění. Obě představitelky podaly vynikající výkon. Jejich těla jsou vláčná a gesta rukou vyjadřují osudovost jednotlivých situací. "M" je v jejich podání ochranitelkou Josého a zároveň s chladným a tragickým výrazem předznamenává smrt a každou klíčivou situaci. Nejen José, ale i Carmen má svého ochránce v podobě svého manžela - Cikána. Manžel je Carmen zcela oddán, ale zároveň je žárlivý ke všem jejím milencům. V prvním obsazení ho tančí Tomáš Rychetský, jehož projev je odpovídající roli. Petr Zuska v této roli vyniká vášnivostí a přirozeným hereckým projevem, naplno prožívá tragickou smrt své Carmen.
Zcela odlišným mužským typem je oslnivý toreador Escamillio, kterého také smyslná Carmen svádí. Escamillio je na obdiv žen zvyklý a Carmen je pro něj jen další sexuální povyražení. Richard Kročil a Michal Štípa ztvárnili roli toreadora s technickou dokonalostí a vytříbeností - s vysokými skoky a rychlými piruetami. Toreador Richarda Kročila je pyšný, vášnivý, nadřazený a lehce ironický. Role jakoby mu byla ušitá na míru. Také sborové výkony tanečníků stojí za povšimnutí. Dámy v lesklých šatech bohatě zdobených kanýry působí vesele a hravě. Mužská část souboru oděná v šedých nevýrazných uniformách ovládá svá těla s přesností a po jevišti se pohybují hladce a neslyšně.
Nejen skvělá choreografie Matse Eka, ale i Johana Grebena a Uri Ivgiho, rovněž strhující hudba a jedinečná interpretace tanečníků zanechává v divákovi z Carmen a Santa Says Cut It! nezapomenutelný a hluboký zážitek. Causa Carmen se stala nádherným zakončením této baletní sezóny v Národním divadle.
Foto: Roman Sejkot
Foto: Roman Sejkot
Foto: Roman Sejkot
Foto: Pavel Hejný

Přípravy Causa Carmen vrcholí

26. června 2008 v 10:01 | lt |  Balet
Očekávaná baletní novinka této sezóny Causa Carmen bude mít premiéry 14. a 15. června v Národním divadle v Praze. Představení se skládá ze dvou jednoaktových baletů Santa Says Cut It! a Carmen od současných světových tvůrců.
Jedním z nich je proslulý švédský choreograf, tanečník a režisér Mats Ek, s jehož tvorbou se setká české publikum poprvé. Legendární choreograf proslul svým novátorským pohledem na pohybové vyjádření. S jeho jménem jsou spojena nápaditá díla s vlastními librety nebo nové interpretace klasických příběhů. Národní divadlo si z bohatého výčtu jeho baletů vybralo Carmen, která měla premiéru v roce 1992 v jeho tehdejším domovském souboru Cullberg Ballet.
Jako hudební doprovod Carmen zvolil autor choreografie Ščedrinovu verzi Bizeta, výpravu navrhla Marie-Luise Ekman. Slavný "mériméeovsko-bizetovský" příběh lásky a smrti dostává v Ekově pojetí zcela ojedinělou podobu. Mats Ek vypráví svůj příběh pomocí symbolů, emočně vypjatých situací a metafor. Také choreografický jazyk je velmi specifický a pro soubor baletu něco zcela nového. "Je dost obtížný, ale jiného druhu než v klasice. Nejde o to otočit hodně piruet nebo vyskočit co nejvýš, je to úplně jiná kvalita pohybu. Mats Ek chce vše provést do maxima. Člověk si myslí, že už to víc nejde, ale on ho přesvědčí, že může zajít ještě dál," říká primabalerína Nikola Márová, představitelka role "M". První sólista baletu Alexandre Katsapov, představitel dona Josého, doplňuje: "Je to nezvyklý styl. Jsou tam třeba takové pohyby, které na sebe příliš nenavazují, a proto člověk musí choreografii vstřebat do sebe, aby plynula."
Nový balet je už v poslední fázi příprav. Zkouší se nejen v sálech Svaté Anny, ale také v kostýmech na jevišti Národního divadla. Nyní se zkoušek účastní sám Mats Ek a se svými asistenty pomáhá představitelům hlavních rolí dovést interpretaci k dokonalosti. Spolupráci s ním si tanečníci pochvalují. "Práce s Matsem Ekem je úžasná, protože umí přesně říct, co chce a dokáže to z tanečníka dostat, proto mě zkoušení baví," uvedla Sylva Nečasová, představitelka Carmen. Mats Ek chodí s tanečníky dokonce i na tréninky a předvádí jim pohybově a výrazově, co od nich očekává. "Ukáže mi například, jak mám vyběhnout a spadnout na zem. Je neuvěřitelné, jakou má na svůj věk vitalitu," vypráví Alexandre Katsapov.
V hlavních rolích se představí Sylva Nečasová a Edita Raušerová jako Carmen, dona Josého ztvární Alexandre Katsapov a Matěj Urban. Postavu "M", jež představuje jednak La Mére - Matku, La Mort - Smrt a zároveň Michaelu zatančí Zuzana Susová a Nikola Márová, do role Escamillia byl obsazen Richard Kročil a Michal Štípa. Roli manžela Carmen ztvární Tomáš Rychetský a Petr Zuska, velitele čety Tomáš Kopecký a Jiří Urban.
Carmen je náročný balet pro všechny jeho interprety, ale zároveň je pro ně velkou výzvou, kterou zúročí na premiéře. "Na premiéru se moc těším, ale nervozita je při ní vždycky, jsem maximálně soustředěný na svou roli, o to je však premiérové představení lepší," svěřil se Alexandre Katsapov.
Další částí večera, v pořadí však první, bude dílo tvůrčího dua Uri Ivgiho z Izraele a Johana Grebena z Holandska. Choreografie Santa Says Cut It! byla vytvořena speciálně pro balet Národního divadla a bude uvedena ve světové premiéře. Hudbu k ní na míru složila čtyřčlenná skupina hudebníků z Nizozemska s názvem Percossa. Santa Says Cut It! je na rozdíl od dějové Carmen dílo abstraktní a ryze autorské. Provokativní název lze přeložit jako Santa říká: Prolom to! Podle slov tvůrců je choreografie o lidském boji za vlastní individualitu: "Věříme, že tato touha je ve výsledku stejně silnější než nebezpečí, která mohou člověka ohrozit. Je jedno, zda se to podaří, snaha sama o sobě je důležitá."
V originální choreografii tančí celkem šestnáct tanečníků. Uvidíme v ní například Viktora Konvalinku, Zuzanu Šimákovou, Jiřího Strnada, Kláru Jelínkovou a další. Nedá se říci, že některé role jsou sólové a jiné sborové, každý má svou důležitou úlohu. Sólista baletu Viktor Konvalinka doplňuje: "Tanečníci mají v Santovi duety a já jedno sólo. Moje role nemá jméno, ale jsem vůdcem ostatních a odlišuji se od "černých" křiklavě červeným kostýmem."
Zkoušky probíhají pod vedením jejich tvůrců a pro tanečníky jsou náročné především na fyzickou kondici. "Jede se vždycky bez zastavení celou půlhodinu, kterou choreografie trvá. Styl je hodně zemitý, pořád se ohýbáme, takže je to hlavně záběr na nohy. Nejsme zvyklí být stále v nejhlubší pozici."
Přesto, že se obě díla jeví na první pohled odlišná, měla by se na určitém tematickém poli setkat. Motiv Carmen je spojujícím elementem obou představení. Již za několik dní se mohou diváci těšit na efektní baletní podívanou Causa Carmen a především na kvalitní moderní tanec.
Foto: Hana Smejkalová
Foto: Roman Sejkot